|
|
Instruktážní video jako didaktický prostředek z pohledu studentů
SLEPIČKOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá zjištěním přístupu studentů k instruktážním videím. Zkoumá, jak studenti přemýšlí o instruktážních videích, jak videa hodnotí a podle jakých kritérií posuzují video jako přínosné. Na základě vlastního výzkumného šetření práce uvádí kritéria a doporučení pro použití instruktážních videí v praktické výuce.
|
|
|
Vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních
KLAUSOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje vzájemnému očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaká jsou vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Text bakalářské práce je rozdělen na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části práce se věnujeme historii vzdělání sester, současným podmínkám studia oboru Všeobecná sestra, kompetencím Všeobecné sestry, praktické výuce, mentorství a specifikům ošetřovatelské péče na vybraných odděleních. V části empirické bylo využito kvantitativní výzkumné šetření, které probíhalo pomocí dvou variant dotazníků. Jedna varianta dotazníků byla rozdána sestrám na chirurgickém, interním a psychiatrickém oddělení. Druhá varianta dotazníků byla rozdána studentům druhého a třetího ročníku oboru Všeobecná sestra. Pro splnění cíle práce bylo sestaveno šest hypotéz. H1: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních ovlivňuje stupeň jejich dosaženého vzdělání. H2: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno vzděláním sester. H3: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno specifiky vybraného oddělení. H4: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno délkou praxe sestry na vybraném oddělení. H5: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. H6: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. Z výsledků vyplynulo, že očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno stupněm jejich dosaženého vzdělání a také předchozím vzděláním studenta. Na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení mají vliv specifika vybraného oddělení. Dále bylo zjištěno, že na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení nemá vliv vzdělání sester ani předchozí vzdělání studenta. Výsledky práce mohou využít studenti před nástupem na praktickou výuku, ale také sestry jako zpětnou vazbu.
|
|
|
Praktická výuka přístrojového potápění
Ďurík, Milan ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Bažant, Filip (oponent)
Název: Praktická výuka přístrojového potápění. Cíle: Na základě poznatků získaných z literatury, informačních zdrojů a z konzultací stanovit seznam hlavních dovedností vyučovaných v rámci praktické výuky prvního kvalifikačního stupně přístrojového potápění. Následně vybrat dovednosti cvičené v chráněném vodním prostředí a vytvořit k nim příslušné cvičební listy. Cvičební listy budou obsahovat dovednosti, jejichž správné osvojení by mělo vést k úspěšnému složení závěrečných zkoušek této kvalifikace. Metody: V práci byla získávána data pomocí zkoumání odborných dokumentů, metody pozorování a metody rozhovoru. Pomocí studia dokumentů zabývajících se praktickou výukou přístrojového potápění, byly získány základní informace, které byly následně rozšířené o poznatky z pozorování výuky a rozhovorů s odborníky na výcviku přístrojového potápění. Výsledky: Seznam dovedností pro praktickou část prvního kvalifikačního stupně přístrojového potápění a k nim příslušné cvičební listy sloužící pro potřeby instruktorů a frekventantů. Klíčová slova: potápění s přístrojem, praktická výuka, dovednosti, cvičební listy.
|
|
|
Dentální hygienistka jako pedagogický pracovník
Radonská, Denisa ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Dentální hygiena je moderní, rychle se rozvíjející obor, proto je velice důležité, aby se dbalo na správnou výuku. Vzhledem k tomu, že dentální hygienistky pečují o zdraví pacientů a aktivně se na něm účastní, mělo by se jim dostávat co nejlepší výuky, aby své znalosti mohly předávat a co nejlépe je využívat. Kvalitní výuka je nezbytností, bohužel mnohdy není zajištěna odpovídající úroveň výuky z různých důvodů. Bakalářská práce se věnuje těmto otázkám - jaká je úroveň výuky? Kde jsou nedostatky? Jak výuku hodnotí studenti, absolventi a zástupci oborů? V praktické části pomocí dotazníků a rozhovorů zjišťuji nedostatky a problémy ve výuce očima studentů, poznatky shrnuji a poté navrhuji řešení, jak by bylo možné úroveň výuky odborných předmětů pro dentální hygienistky zlepšit, jak zajistit kvalifikovanější předávání znalostí. Záměr je poukázat na možné chyby a nedostatky, kterých se vyučující hygienistky a zubní lékaři dopouští. Cílem bakalářské práce je zjištění spokojenosti a názorů studentů a navržení změn ve výuce odborných předmětů a praktické výuky.
|
|
| |
|
|
Využití vybraných přírodních objektů území ŠLP Masarykův les Křtiny pro účely praktické výuky
Walsbergerová, Tereza
Předkládaná bakalářská práce se zabývá návrhem čtyř ucelených výukových tras na území ŠLP Masarykův les Křtiny. V rámci každé výukové trasy byly zpracovány parametry jednotlivých tras a charakteristiky jednotlivých objektů, které byly na základě zpracování rešerše vybrány jako vhodné objekty pro praktickou výuku. K jednotlivým objektům byla dále zpracována vlastní fotodokumentace. V práci byly také zpracovány konkrétní odborné dopady a návrh krátkého testu pro ověření znalostí. Jedna vybraná trasa byla zpracována i v grafickém provedením, které je vhodné k potenciálnímu využití zpracování těchto cest do formy krátké příručky. Práce se zároveň zabývá potenciálem ŠLP Masarykův les Křtiny pro využití praktické výuky se zaměřením na přírodní vědy.
|
|
|
Suchozemští stejnonožci jako modeloví půdotvorní činitelé v praktické školní výuce
Korbélyi, Tereza ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
Suchozemští stejnonožci (Isopoda) jsou významní a zároveň lehce odlovitelní dekompozitoři rostlinného materiálu, kteří se podílejí na tvorbě půdy. Proto jsou tyto organismy vhodné k začlenění do praktické výuky. Cílem práce tedy je návrh badatelsky orientované výuky využívající těchto organismů z pohledu půdních činitelů. První část práce věnuji teoretickému seznámení se s badatelsky orientovanou výukou, seznámením se se suchozemskými stejnonožci (Isopoda), kde je vysvětlena jejich morfologie, životní cyklus a popis jednotlivých nejběžnějších druhů ČR. Součástí práce je zjednodušený určovací klíč pro tyto druhy. Druhá část práce je věnována kompletnímu návodu, jak tyto organismy uchopit v praktické výuce s prvky badatelsky orientované výuky. Návod obsahuje techniku sběru suchozemských stejnonožců, postup při jejich uchovávání, návody na jednotlivé pokusy včetně seznamu pomůcek a rad, kde pomůcky získat a další didaktické materiály. Třetí část práce má výzkumný charakter, kde jsou na základě vyplněných testů hodnoceny postoje žáků k suchozemským stejnonožcům (Isopoda) a jejich vědomostní posun před a po praktiku. Klíčová slova Isopoda, badatelsky orientovaná výuka, chov, stínky, svinky, praktická výuka, dekompozitoři
|
|
|
Pitvy jako výuková metoda v biologii na středních školách - postoje žáků a učitelů
Pfeifferová, Andrea ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Diplomová práce zkoumá postoje žáků a učitelů gymnázií k zařazování pitevních cvičení do výuky. Součástí výzkumu je dotazníkového šetření, díky němuž jsou zkoumány názory na pitvy živočichů z hlediska konkrétního zájmu o pitvy, zájmu obecně o přírodní vědy, odpor ke zvláštním skutečnostem a situacím při pitvách a konečně etického stanoviska všech respondentů. Statistické zpracování výsledků nám dává nahlédnout na souvislosti mezi všemi uvedenými hledisky a pohlavím, věkem, ročníkem studia, zaměřením, zkušeností s pitvou a zájmem samotného vyučujícího. Na začátku výzkumu jsem si zvolila následující výzkumné otázky: 1. Liší se postoje žáků k pitvám při výuce biologie mezi pohlavími? 2. Mají na tyto postoje vliv faktory jako je preference školních předmětů, oborové zaměření, vlastní zkušenost s pitvou, upřednostňovaná metoda výuky anatomie či chov domácího zvířete? 3. Existují vzájemné korelace mezi postojem žáka a postojem daného učitele biologie? 4. Jsou postoje učitelů k pitvám při výuce biologie ovlivněny různými faktory, jako je vlastní zařazování pitev do výuky, upřednostňovaná metoda výuky anatomie, preference pitvaného objektu, délka pedagogické praxe či pohlaví? Výzkum u žáků započal pilotní dotazník, na základě kterého byl vytvořen finální dotazník, který byl zadáván na pražských gymnáziích....
|
|
|
Využití počítačů a digitálních měřicích čidel v praktické výuce přírodovědných předmětů
Ettlerová, Kateřina ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Šmejkal, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout problematiku využití ICT v rámci praktické výuky přírodních věd na základním a středním stupni vzdělávání s důrazem na SBL a MBL. Poznatky jsem čerpala z původních vědeckých článků a výzkumů a zaměřila se na didaktické a pedagogické aspekty tématu. Práce hodnotí výhody, nevýhody a případná rizika používání ICT v praktické výuce přírodních věd a předkládá postoje žáků a studentů k těmto inovativním metodám. Na základě zjištěných údajů lze říci, že metody zahrnující ICT mají velký potenciál, který v současné době není plně využíván. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza výuky biologie na SŠ s přihlédnutím k podílu praktické výuky.
Chudomelová, Iva ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Přírodovědné předměty, tedy biologie, chemie a fyzika, tvoří výrazně reálné vyučovací předměty, které je nezbytné opřít zejména o pokusy a pozorování. Jinými slovy praktická výuka je charakteristickým rysem všech přírodovědných předmětů. Praktická výuka má pozitivní vliv na zvyšování atraktivnosti jednotlivých předmětů, avšak ve smyslu kognitivní funkce je její přínos stále diskutován. Jaký význam mají laboratorní cvičení pro samotné učitele, jakožto zprostředkovatele vyučovacího procesu? Z výzkumu vyplývá, že praktická výuka je učiteli vnímána kladně především kvůli dokonalému propojení teorie s praxí, nižšímu počtu žáků a jejich aktivnímu přístupu ve výuce. Negativně se jeví časová náročnost, spočívající hlavně v sehnání a přípravě materiálu. Klíčová slova: výuka biologie a přírodovědných předmětů, laboratorní cvičení, školní laboratoř, časová dotace přírodovědných praktik
|
host ::
RSS.